Kdo je ženatý, jistě absolvoval loučení se svobodou. Někomu se to podařilo méně a někomu zase o to víc. Za sebe musím říci, že ta moje rozlučka byla boží. Ono je to totiž o dvou zásadních věcech.
- O lidech, s kterými se loučíme.
- O místě, kde se loučíme.
Lidi byli přímo boží. Spojili jsme partu mých přátel ze střední školy (partu zvanou Liga mistrů, se kterou jezdíme všude možně) a kolegy z práce. A destinace? Vyrazili jsme na Slovensko – konkrétně na Slnečné jazera u obce Senec.
![](https://www.cestujemezavas.cz/wp-content/uploads/2019/06/Rozlučka-se-svobodou-na-Slovensku-Senec-700x525.jpeg)
Vyrážíme vlakem
Všichni jsme se domluvili na hromadný odjezd vlakem. A protože nás bylo 18, stálo to za to už od první minuty. 😀 Moře smíchu nás provázelo prakticky celou cestu.
![](https://www.cestujemezavas.cz/wp-content/uploads/2019/06/Rozlučka-se-svobodou-na-Slovensku-plzen-700x525.jpeg)
Po asi deseti minutách jízdy celá souprava „cukla“ a bylo jasné, že něco není dobře. A také že nebylo. Vlak měl poruchu, do Prahy se pokračovalo rychlostí maximálně 70 km/h a navazující spoje nám bezpochyby ujely. Piva bylo ovšem dost.
Rezervace ubytování s předstihem?
Když cestujete, obvykle si zamlouváte ubytování předem. My jsme spoléhali na jednoho z kamarádů, který měl za úkol ubytování zajistit. A ejhle, žádné ubytování zajištěno není. 18 lidí nemá kde přespat.
Asi po 250 neúspěšných hovorech se nám podařilo sehnat dostatek prostoru v místě jménem PENZION ZA KAČKU. Již sám název znamenal, že to nebude úplně 4 hvězda. I přesto, že nejsme žádné bábovky, musím vám říct, že to bylo teda něco. Bydlet hůř už asi nešlo. 😀
![](https://www.cestujemezavas.cz/wp-content/uploads/2019/06/Rozlučka-se-svobodou-na-Slovensku-S-Honzou-700x525.jpeg)
ROZLUČKÁÁÁÁ
Po luxusní cestě dlouhé 9 hodin a hoooodně pivech jsme byli v cíli a vyrazili jsme na večerní obhlídku okolí. Popravdě – předčilo to naše očekávání. Velmi rušné, promyšlené a hned několik barů a diskoték. To znamenalo jediné – šlo se „do plných“ a už od první chvíle jsme o sobě dali řádně vědět. Vždyť je to přeci rozlučka!
![](https://www.cestujemezavas.cz/wp-content/uploads/2019/06/Rozlučka-se-svobodou-na-Slovensku-pártytime-700x525.jpeg)
Druhý den jsme vyrazili k vodě, proběhla opalovačka a trocha sportu, jako fotbálek nebo beachvolejbal. Bál jsem se, co bude následovat. Určitě mi to budou chtít nějak osolit. A taky že jo.
![](https://www.cestujemezavas.cz/wp-content/uploads/2019/06/Rozlučka-se-svobodou-na-Slovensku-4-700x525.jpeg)
Úkoly
17 kamarádů vymyslelo spoustu úkolů, které jsem musel průběžně plnit. Téměř všechny byly dost peprné, to zase jo. Musel jsem mazat záda místním slečnám, šplhat na vodní stěnu s 2 promile a korunováno to bylo tím, že jsem si musel domluvit rande se starší dámou. 🙂 Vše se prokládalo vším možným, co teče. Hlavně, že je v tom dost lihu.
Lobster, Vasil a svědek Honza
Na odpoledne byla domluvena večeře v nádherné restauraci na lodi jménem Lobster. Šli jsme se tedy vyparádit. Když píši vyparádit, myslím tím opravdu vyparádit – se vším všudy. Dostal jsem dámské šaty a paruku. Modelka hadr.
V překrásném převleku jsem musel zůstat až do doby, než půjdeme spát. Díky kluci!
Srandy bylo dost, ale i ta na chvíli přešla. Na jedné z diskoték mě začal balit Ukrajinec Vasil. Velmi neodbytný Vasil. Nešlo mu moc dobře vysvětlit, že jsem kluk a to celé je jen sranda. Celý konsternovaný jsem šel k baru, kde si vedle mě stoupl takový nevýrazný a tichý klučina a říká: “No, já se doma taky takto převlíkám, je to super, co?“
To jsem šel do kolen.
Jedeme zpět
Cesta zpátky byla spíše o tom, že všichni polomrtví spali a netěšili se na následující první pracovní den. A já? Já jsem odjížděl plný nadšení, jak skvělé lidi mám kolem sebe. Jak svědek Jan Lédl vše skvěle zařídil a vymyslel. Kolik srandy a zážitků se nám podařilo. A že k manželství je základem mít i opravdové přátele.