Já vím… všichni si právě užíváme tropických veder, lepí se nám zadky na židle i kožený sedačky v autech a já vám tu budu vykládat o Silvestru… když konečně zima na chvíli ustoupila… No nezbláznila jsem se? Heleď jednak je to proto, že dělám v cestovce a právě TEĎ je nejvyšší čas shánět dovolenou na vánoční svátky, pokud nechcete mít v listopadu, nedej bože v prosinci oči plný slz. Ale taky on ten Silvestr v Monaku není nějak extra studenej. Na to že jsme byli jen v mikině, a u té měli vyhrnuté rukávy.. tak to zas – teď bych řekla nebylo tak horký – ale použiju místo toho – nebylo tak studený, jak se může zdát.
Když jsme se tehdy rozhodovali kam vyrazit na Silvestra, vlastně bylo hlavní rozbít standard. Ani náhodou jsme nestáli o chlebíčky, šáňo, televizi a další českou klasiku. Taky bylo potřeba udělat něco jinak, protože ten poslední Silvestr před tímto se stala bolavá událost v mé rodině. A poslední co chcete je, si ten den doma přehrávat znovu a znovu. Lepší někam vyrazit. Strejda Slevomat byl po ruce a víte jak to je, když se potká moje já a cokoliv co souvisí s Francií.. (jasně že Monako je samostatný stát, ale v podstatě je ve Francii)…je jasné co se bude dít. Když jsem navíc v programu zahlédla zastávku v Ezejském Galimárdu, už nebylo cesty zpět a vouchery na cestu se mi najednou objevily v emailu.
Spoustu lidí si Monako představí jen jako místo pro bohaté, které zajímají hlavně drahá auta a kasina. A také že všude jsou hodně mladé, hodně plastové holky v dejme tomu „vztahu“ se starším chlupatým a většinou ne úplně nevinným pánem. Ne že by to nebyla pravda, ale dá se tu najít pár zajímavostí i když nechcete nakupovat značkové outfity, obdivovat jachty nebo Lamborghini parkující před kasiny, nebo se fotit na Instagram. Naším cílem bylo se prostě zdejchnout, vidět moře, podívat se někam, kde jsme ještě nebyli a taky navštívit nádherný místní akvárium.
A teď už pojďme na to..
Historie Monaka a Grace Kelly
Monako je hodně elegantní a pěkné místo a vy si jej pravděpodobně vybavujete podle závodů F1. Vzpomínáte si že se tu neplatí daně a nebo si matně pamatujete na Grace Kelly, kněžnu Monackou. Dáme si trochu historických dat, ať váš guláš v hlavě uvedeme do obrazu.
Monako je druhým nejmenším nezávislým státem na světě (první je Vatikán) a jeho historie sahá až do antických dob. Dlouho bylo pod nadvládou Janovanů, než ho v roce 1297 ovládla rodina Grimaldiů, která mu vládne dodnes. Je známé nejen svou kasinovou scénou a závody Formule 1, ale také svou spojitostí s již zmíněnou hollywoodskou legendou Grace Kellyovou. Krásná americká herečka, která se v roce 1956 provdala za monackého knížete Rainiera III. vlastně celé knížectví proslavila. Mladší populace asi její filmy znát nebude, ale můžeme si připomenout pár z nich – a to třeba Chyťte zloděje (1955), Vražda na objednávku (1954) nebo Venkovské děvče (1954). Po svatbě s knížetem Rainierem III. v roce 1956 ukončila hereckou kariéru a stala se Kněžnou Monackou na plný úvazek. Zemřela velmi brzy, ve věku 52 let při autonehodě, když ztratila kontrolu nad vozem v prudkých zatáčkách a sjela z 40 metrového prudkého svahu. Pokud byste jí chtěli vzdát hold, je pohřbena v monacké katedrále sv. Mikuláše, kde spočívá po boku svého manžela knížete Rainiera III. 💐
Před Monakem byla zastávka v Eze
Eze a Galimard – zastávka dle mého gusta
Ještě, než se ale plně vrhneme a povídání o Monaku jako takovém, vezmu to podle programu. První zastávka byla totiž ve v úvodu zmíněné francouzské středověké vesničce Èze. Ta se nachází na Azurovém pobřeží, někde mezi Nice a Monakem. Je známá svými úzkými kamennými uličkami, typickými domky s barevnými okenicemi, nádhernými výhledy na moře a romantickou atmosférou, která by se dala krájet. Tyhle přímořská městečka prostě miluju a i když vypadají všechny skoro stejně, vždycky mě chytnou za srdce a chci se sem v nejbližším roce přestěhovat.
Co tu navštívit?
Exotická zahrada (Jardin Exotique d’Èze) se nachází se na vrcholu vesnice, v místě bývalého hradu. Nabízí dech beroucí panoramatické výhledy na celé pobřeží. Rostou tu vzácné kaktusy a exotické rostliny.
Historické centrum tvoří zachovalé středověké uličky s kamennými domy. Je plné luxusních butiků, uměleckých galerií a útulných kaváren. Atmosféra vesničky vás jakoby přenese do minulosti. Najednou máte trvalou, puntíkaté šaty, mopeda a Četník je novinka v kinech..
Parfumerie Galimard
Parfémy jsou francouzská klasika a taky moje láska. Galimard je jednou z nejstarších parfémových manufaktur. Základnu má v Grasse – městě, které je považováno za světové centrum parfémů. Byla založena v roce 1747. Pokud byste měli chuť, je možné objednat si exkurzi ve výrobě. Rozhodně ji doporučuji. Manufaktura stále využívá tradiční techniky výroby parfémů, jako třeba nakládání květů do tuku, z něhož později extrahují vůně, či destilaci listů nebo různých jiných přírodních materiálů.
Za mě, v Galimardu se dají sehnat opravdu nádherné parfémy, které vás při každém nastříkání přenesou na francouzský venkov. Sama mám odtud vůni Plumetis, která má v základu fazole tonka, jasmín, mimózu… a je D-O-K-O-N-A-L-Á! Taky jsem tu kupovala zlatý pleťový olejíček na vrásky. Ten už mi ale bohužel došel. Parfém statečně šetřím. Všechno lze objednat také online na stránkách https://www.galimard.com/.
Kostel Notre-Dame de l’Assomption
Barokní kostel ze 17. století se zajímavou architekturou.
Za mě je Eze jednou z nejhezčích vesnic kolem Azurového pobřeží. Nachází se jen 10 km od Monaka. A pokud máte rádi nádherné výhledy, tak je ideálním místem pro tiché pozorování a přemýšlení nad svým bídným životem nebo tu nafotíte peckové fotky. Že je to místo ideální na romantickou procházku už není potřeba dodávat.
Zpátky do Monaka
Střídání stráží před knížecím palácem
Když jsme dorazili do Monaka, první místo, kam směřovali naše kroky byl knížecí palác. Každý den v 11:55 tady totiž probíhá ceremonie tradičního střídání stráží. Je velmi slavnostní, berou jí tady hodně vážně a tak můžete sledovat jak je každý krok precizně nacvičen a vše na sebe dokonale navazuje. Stráže mají bílé uniformy a jejich přesné pohyby dodávají celé události zvláštní strojené kouzlo.
Knížecí palác se nachází v části Monaco-Ville, známé také jako Le Rocher („Skála“). Jedná se o historické centrum Monaka a sídlo knížecí rodiny. Jak už jste pochopili ze závorky, nachází se na skalnatém výběžku nad mořem a je jednou z nejklidnějších částí knížectví. Projdete se středověkými uličkami, pokocháte malebnými domky které opět zdobí barevné okenice a ověříte si, že nikde na ulici není ani smítko. Překvapením je také množství stráží, které vás pomalu převádí přes ulici. Místní policie se opravdu činí na každém rohu. Kamery jsou také stále v pohotovosti. Neberte to jako otravnou část výletu, spíš je díky tomu zajištěna příjemná bezpečnost a klid.
Kdo by nechtěl bydlet v Monaku?
Asi nejsem jediná, kdo by ocenil podnikání bez placení daní a tak si pojďme říct, v pár bodech, jako bonus, co je skvělé na tom, tu bydlet a zároveň co je potřeba splňovat, abyste byli hodni tu ŽÍT 🙂
1. Daňový ráj
Monako nemá žádnou daň z příjmu pro své občany a rezidenty, což je pro bohaté lidi obrovská výhoda. Neplatí se tu ani dědická daň (pokud dědí přímí potomci) a velmi nízké jsou i firemní daně. To znamená, že miliardáři, sportovci, podnikatelé nebo celebrity si zde mohou uchovat většinu svého majetku.
2. Prestižní lokalita a luxusní životní styl
Poloha na Francouzské Riviéře, v jedné z nejkrásnějších oblastí světa. Nabízí luxusní hotely, špičkové restaurace, slavné kasino Monte Carlo, nejluxusnější butiky a nádherné pláže.
3. Bezpečnost a exkluzivita
Jak už jsem předestřela, Monako patří k nejbezpečnějším místům na světě – má vysokou koncentraci kamer, soukromých stráží a místní policie je velmi efektivní. Slavní a bohatí lidé se zde cítí v bezpečí a mají zajištěné soukromí.
4. Světové události
Monako hostí prestižní akce, které přitahují elitu z celého světa:
– Velká cena Monaka (Formule 1) – nejslavnější závod sezóny F1, kde si boháči užívají pohled na závody z paluby svých jachet.
– Monacký jachtařský festival – setkání nejluxusnějších jachet světa.
– Gala Červeného kříže – prestižní charitativní akce pod patronací monackého knížete.
– Luxusní kasina – Monte Carlo je legendou mezi high-stakes hazardními hráči.
5. Snadné získání postu rezidenta
Tak tady vám „stačí“ složit v monacké bance minimálně 500 000 EUR a získat povolení k pobytu.
To je pro bohaté lidi poměrně jednoduchý způsob, jak získat rezidenci v daňovém ráji.
6. Výborné klima a krásná příroda
Celoročně příjemné středomořské klima, nádherné výhledy na moře, čisté ulice a exkluzivní prostředí dělají z Monaka skoro ideální místo pro život. Chce to jen vymyslet nějaký dobrý business.
Musée Océanographique de Monaco
Když jsme zkoukli střídání stráží a dali si u místního stánku kávu a šunkový sendvič, bylo na čase přesunout se na to nejzajímavější místo tady – Monacké akvárium. Místní mu prý říkají „chrám moře vytesaný do skály“. Stojí totiž na útesu desítky metrů nad hladinou Středozemního moře. Muzeum nechal v roce 1910 založit kníže Albert I., vášnivý badatel a oceánograf. Později ho dlouhá léta vedl i Jacques-Yves Cousteau, takže na každém kroku je cítit, že nejde jen o atrakci pro turisty, ale o místo s obrovskou historií mořského výzkumu. Budova je nejen známým architektonickým skvostem, ale také domovem pro stovky mořských druhů od pestrobarevných tropických ryb až po majestátní rejnoky či žraloky. Pro nás, milovníky mořského světa a akvárií obecně to byl vrchol našeho jednodenního výletu.
–
Poznámka pod čarou, kdo by nevěděl, Jacques-Yves Cousteau /čti Žak Ív Kustó/ byl francouzský námořní důstojník, oceánograf, filmař, vynálezce a jeden z nejslavnějších průzkumníků oceánů 20. století. Jacques-Yves Cousteau proslavil svět pod hladinou podobně, jako astronauti přiblížili lidem vesmír.
–
Největší překvapení je, že samotné akvárium není nahoře, ale schované v nižších patrech. Celkově má budova totiž 5 pater, z toho 3 nadzemní a 2 podzemní. Člověk postupně sestupuje hlouběji a hlouběji, jako by se opravdu nořil pod hladinu. Expozice jsou uspořádané tak, že vlastně cestujete mezi různými mořskými světy.
Středozemní moře – svět, který známe, ale skoro neznáme
První část je věnovaná Středozemnímu moři. A právě tady mě překvapilo, kolik zvláštních tvorů žije doslova pár metrů od místního pobřeží. Nejsou to jen ryby, které člověk zahlédne při šnorchlování. Najednou stojíte před murénami, medúzami, mořskými koníky nebo obrovskými kanici. U každého akvária se dozvíte nějakou fascinující drobnost – třeba že některé ryby během života změní pohlaví nebo že chobotnice jsou mistři převleků a iluzí.
Atmosféra je tady klidná, tlumená, skoro až meditativní. Modré světlo, pomalu se vlnící sasanky a ticho, které člověka úplně pohltí.
Tropické moře – exploze barev
Pak přijde úplně jiný svět. Najednou se všechno rozzáří. Korálové útesy hrají všemi barvami a kolem nich krouží stovky ryb. Tahle část je vytvořená tak, aby co nejvěrněji připomínala skutečný tropický korálový útes. V obrovských nádržích spolu žijí desítky druhů, které se navzájem čistí, chrání nebo si pomáhají při hledání potravy.
Tohle je přesně místo, kde člověk zapomene na čas. Chvíli sleduje klauny schované v sasankách, pak ho zaujme muréna vykukující ze skály a za okamžik objeví rybu, o které nikdy neslyšel. Připadáte si jako pod vodou někde v Polynésii nebo na velkém bariérovém útesu.
Fluorescenční korály – mořská sci-fi
Jednou z nejzajímavějších částí je expozice fluorescenčních korálů. V přítmí začnou některé organismy doslova neonově zářit. Zelená, modrá, růžová. Vypadá to skoro jako mimozemská krajina z vědeckofantastického filmu. Přitom jde o skutečný přírodní jev, který korály využívají různými způsoby. Ať už si představíte třeba ochranu před silným světlem, lákání dalších organismů, jako jsou ryby, larvy nebo další drobní živočichové. A také svým zabarvením třeba regulují množství oxidačního stresu.
Žraločí laguna – vrchol celé návštěvy
Po všech těch barvách se prostor ztmaví a návštěvník vstoupí před obrovskou nádrž hlubokou asi šest metrů. Najednou se z šera vynoří silueta žraloka. Pak druhá. Třetí. A člověk si uvědomí, jak elegantní ty strach vyvolávající bytosti vlastně jsou. Nepůsobí jako monstra z filmů, ale jako dokonale přizpůsobení vládci celého oceánu. Všechno kolem ztichne a vy jen zíráte a místy vám ujedou myšlenky k tomu, co by se asi stalo, kdyby to sklo před vámi prasklo.
Nádrž obsahuje stovky tisíc litrů mořské vody a je navržená tak, aby připomínala vnější část korálového útesu. Kromě žraloků tu plavou rejnoci, mořské želvy a další velké druhy. Skla jsou desítky centimetrů silná a kolem akvária se dá chodit z několika stran, takže pokaždé vidíte úplně jiný pohled.
Právě tady je to ideální pro lidi jako jsem já, kteří nemají rádi hloubky v oceánech ale i tak chtějí vidět, co se na jejich dně skrývá.
Nahoře už nejde jen o ryby
Když se vydáte zpátky do vyšších pater, čekají vás historické sbírky, modely lodí, přístroje z oceánografických expedic a příběhy prvních průzkumníků moří. Je fascinující vidět, jak vypadala vědecká práce před více než sto lety.
Střešní terasa
A úplně nakonec přijde odměna. Střešní terasa. Najednou stojíte vysoko nad mořem, pod vámi se tříští vlny o skály a před očima se otevírá panorama celé riviéry. Na jedné straně Monako, na druhé Francie. Za jasného počasí člověk dohlédne opravdu daleko. Po hodinách strávených v potemnělém podmořském světě je to nádherný kontrast. A ten solí provoněný vzduch? No bez chybičky, co vám budu povídat.
Exotická zahrada za Oceánografickým muzeem
Když vyjdete z muzea, čeká vás jako bonus ještě nádherná botanická zahrada. Procházeli jsme se mezi kaktusy, sukulenty a vzácnými druhy palem. Objevili jsme i pepřovník a citronovníky.
A kam v tomto období dále?
Přístav Monte Carlo a luxusní jachty
V akváriu jsme strávili velkou část dne, tak se po jeho opuštění už stmívalo. Z vrcholku skály jsme sešli do přístavu Port Hercule, kde kotví některé z nejluxusnějších jachet světa. Pohled na jejich velikost byl ohromující, ačkoliv kontrast mezi neuvěřitelným bohatstvím a naším skromnějším výletem nám přišel až úsměvný. Namísto večeře v přepychové restauraci jsme se rozhodli v místních potravinách koupit degustační balení francouzských sýrů, bagetu, balení Madlenek, malou lahev vína a udělat si romantický „piknik“ na lavičce přímo v přístavu. Vůně slané vody, exotických květů, vánoční světýlka a hudba znějící v pozadí atmosféru jen dokreslili.
Blízko přístavu se každoročně konají také vánoční trhy Village de Noël, které přinášejí kouzlo svátků i do tohoto možná trochu povrchního knížectví. Stánky nabízely tradiční vánoční pochoutky. Pokud byste se tu také stavovali, určitě ochutnejte „Pan de Natale“ takové nadýchané kulaté pečivo zdobené vlašskými ořechy a „Barbaguian“ – tradiční Monackou pochoutku – smažené taštičky plněné mangoldem, ricottou a parmazánem. Nakoupit tu můžete také dekorace jako jsou vánoční ozdoby a klasické suvenýry. Vánoční atmosféra pod palmami je vždy trochu zvláštní, ale lidé se tu procházeli s hrnky horké čokolády stejně jako u nás v Plzni. Děti si užívaly zábavu na malém vánočním kluzišti ještě než bude čas jít do hajan.
A jak jsme rok 2023 zakončili my?
Po úspěšném spořádání pikniku jsme se jen procházeli po pobřeží a užívali si kouzlo světel města. Když nastala půlnoc, stačilo zvednout naše lahve perlivé vody a připít si na nový rok za zvuků troubících jachet. Bylo to neobvyklé ale kouzelné. Tak trochu jiný Silvestr, než jaký jsme zažili kdy dříve. Ale hlavní účel – přerušit tradici a netruchlit, to splnilo.
Díky za přečtení, snad vás i tento trochu krkolomný článek bavil.
S láskou Martina
